3D technika

Decoupage neboli ubrousková technika je úžasný vynález pro ty, kteří sice mají určitou míru zručnosti, ale nemusí umět malovat, aby dokázali vytvořit hezký obrázek nebo ozdobit jakýkoli předmět.

Polepit lze v zásadě cokoli, nejlépe se pracuje s materiálem, který nemá úplně hladký povrch, jako je  dřevo, terakota, karton a kámen, dobře vypadá decoupage i na méně obvyklých materiálech, jako je korek a sláma, lze vylepšit třeba i proutěný košík.  Hůře se dekoruje hladký materiál, jako je sklo a lesklá umělá hmota.

Co potřebujeme

Ubrousky - pouze třívrstevné, doporučuji koupit od jednoho druhu více kusů, především pokud jde o motiv na celý ubrousek. Na obrázek je vhodný ubrousek, který má ústřední motiv, na květináče se naopak spíše hodí ubrousky s menšími motivy.

Papíry na decoupage - jsou poměrně krátce u nás na trhu, ale dělá se s nimi velmi dobře. Jsou k dostání s velmi hezkými motivy v arších o různých velikostech.

Lepidlo - používáme zásadně lepidlo určené pro decoupage, na většinu povrchů univerzální, speciální lepidlo je potřeba na porcelán, svíčky a textil. Nepoužíváme Herkules, který zanechává žluté stopy, ani lepidlo na tapety. Sebelevnější lepidlo na decoupage je vhodnější, protože po zaschnutí úplně zprůhlední. Bez ohledu na tuto radu používám Herkules.

Nůžky - ostré špičaté nůžky. Existují speciální nůžky na decoupage, ale stejnou službu nám udělají obyčejné nůžky na manikúru.

Akrylová barva - pokud chceme dekorovaný předmět nejprve natřít, můžeme použít matný Balakryl - buď bílý nebo krémový, nebo si ho natónujeme akrylovými barvami v tubě. Velmi příjemně se pracuje s hobby akrylovými barvami ve skleničkách, které dobře kryjí. Například barvy Pébeo nebo Hobby Acryl se dají koupit v mnoha hezkých odstínech a jsou cenově dostupné. Můj tip: Bílý Balakryl poměrně málo kryje a je potřeba natírat vícekrát. Abych snížila počet natíraných vrstev, přidávám do něj bílou tónovací pastu v kelímku do malířských a disperzních barev, k dostání v každé větší drogerii. Balakryl tím zhoustne, nátěr je ale lehce porézní, proto poslední vrstvu provádím neupraveným Balakrylem.

Štětce - tady nedoporučuji šetřit, kvalitní štětec je neocenitelný. Nesmí pouštět chloupky a musí být dostatečně jemný. Je dobré si koupit 2-3 kvalitní ploché štětce různé šířky, které nám při dobré údržbě vydrží velmi dlouho. Zde je velmi důležitá pečlivost při čištění štětce, aby vám dlouho vydržel, musíme ho vždy po práci dobře vymýt a nechat vyschnout.

Lak pro konečné přelakování - bezbarvý, buď vodou ředitelný lak, který ale má tu nevýhodu, že přilepený a schnutím už vypnutý ubrousek může zase nakrabatit, nebo lak olejový, s kterým mám v tomto směru lepší zkušenost. Firma Pébeo má olejové laky matné, lesklé, s jemným saténovým leskem i s antickým nažloutlým nádechem. Na mytí štětců pak ovšem potřebujeme ředidlo S6006.

Jak na to

Na decoupage se používá pouze horní potištěná vrstva ubrousku, která se nalepí na dekorovaný předmět. Postup lepení se liší podle toho, co dekorujeme.

Obrázky -  Ideální podklad pro vytvoření obrázku je bílý sololak. Dnes se už většina rámečků prodává se zadním dílem právě z bílého sololaku, pokud je z obyčejného sololitu, je ho potřeba před lepením natřít na bílo. V prodeji jsou také rámečky se zády z kartonu - karton radím  vyhodit, protože po natření se zkroutí. Místo něj mám pro vás tip: V každém supermarketu s potřebami pro kutily koupíte sololak nebo sololit, který snadno nařežete odlamovacím nožem (=řezákem) na požadované rozměry.

Plochu sololaku natřeme lepidlem a necháme zaschnout do té míry, aby ještě mírně lepila. Přiložíme ubrousek, ze kterého jsme odstranili dvě spodní vrstvy a přes pečící papír přežehlíme žehličkou nastavenou na bavlnu (bez napařování). Ubrousek se krásně přilepí, svrchu ho ještě zafixujeme lepidlem, tím se také spraví místa, kde ubrousek dobře nepřilne nebo kde je vidět perforování na kraji ubrousku. Tento krok nesmíme v žádném případě vynechat, nezafixovaný ubrousek by byl snadno poškoditelný.  Ale pozor - nesmíme příliš tlačit na štětec, vlhký ubrousek se snadno protrhne. Takto dobře zažehlený a zafixovaný ubrousek vypadá na první pohled jako namalovaný obrázek. Upevníme ho do rámečku, který můžeme upravit různými způsoby, viz úprava rámečků.

Květináče či jiné dekorované předměty - Barva podkladu musí být světlá, jinak by motiv ubrousku nebyl vidět. Ideální barva je bílá, krémová nebo jemně pastelová, pokud tomu tak není, je třeba předmět před lepením natřít akrylovou barvou. Necháme ho dobře uschnout, stačí 2 hod, ale lépe do druhého dne, aby se lepidlem nátěr nenaleptal. K dekorování používáme spíše než celý ubrousek jednotlivé menší motivy, které vystříháme, nebo pokud je motiv složitý na vystřihování, raději ho opatrně vytrháme. Teprve pak odstraníme spodní dvě vrstvy. Motiv přiložíme na suchý předmět - zásadně nepodmazáváme lepidlem - a štětcem namočeným v lepidle lehce, ale důkladně vyhlazujeme. Podle potřeby a tvaru dekorovaného předmětu ho můžeme mokrým štětcem vytahovat a urovnávat, můžeme si pomoci i prstem, ale zase opatrně, aby se ubrousek neprotrhl. Pokud se nám to už stane, zaretušujeme ho barvou nebo nalepíme "záplatu" z kousíčku ubrousku.

S papírem na decoupage se pracuje trochu jinak než s ubrouskem. Motiv nejprve vystřihneme, namočíme na pár vteřin do teplé vody a opatrně osušíme z obou stran papírovou utěrkou. Z rubové strany natřeme lepidlem na decoupage, přiložíme na dekorovaný předmět a lehce uhladíme molitanovou houbičkou, přičemž odsajeme vodu i přebytečné lepidlo. Papír na decoupage má také tu výhodu, že jím můžeme polepit i poněkud tmavší plochu.

Můj tip: Dříve jsem dekorovaný předmět natírala štětcem, ale bylo potřeba udělat několik nátěrů a také byly znát tahy štětcem. Proto jsem se přeorientovala na tupování houbičkou, zapotřebí jsou maximálně dvě vrstvy barvy, aby byl podklad dokonale vykrytý. Obyčejnou houbičku na nádobí přestřihneme na polovinu, lehce namočíme do barvy a tupujeme. Potřebujeme-li vykrýt velkou plochu, např. podnos, můžeme použít celou houbičku. Pro ty, kteří si nechtějí "upatlat" prsty barvou: Jsou  nyní už i tady k dostání tupovací molitanové štětce, ale jsou dost drahé.  Proto jsem vymyslela vynález - koupila jsem si několik nejmenších molitanových válečků, které se nasazují na držadlo a používají se k natírání (stojí 8-10 Kč, ale dají se vyprat a použít mnohokrát). Držím ho za konec, kterým se nasazuje na držadlo, tento konec je pevný a proto se váleček dobře drží, a protože je dlouhý několik cm, ruce si vůbec neumažu.

Musíme myslet i na konečnou úpravu, protože místa potřená lepidlem jsou lesklá a hotový výrobek by tak působil upatlaně. Proto potřeme celý předmět závěrečným lakem - viz výše. U květináče je nutné udělat to obzvlášť pečlivě, třeba vícekrát, a nezapomenout natřít i odtokový otvor, protože jinak při používání nenatřená terakota natáhne vodu a na květníku se objeví rezavé skvrny.

Tisky - Chceme-li si udělat obrázek ze skenovaného obrázku či fotografie nebo z obrázku staženého z internetu, postup je následující: Obrázek si vytiskneme na obyčejný kancelářský papír a vystřihneme. Položíme na sololak a přestříkneme akrylovým lakem ve spreji. Po uschnutí podmažeme slabě lepidlem na decoupage tak, aby se papír nepromáčel, ale zároveň se nám přilepil. Uhladíme houbičkou a přimáčkneme. Když je obrázek přilepený a suchý, opět přelakujeme lakem ve spreji. Nedoporučuji lakovat štětcem, hrozí rozmazání obrázku.  Hotový tisk upevníme do rámečku. Takto můžeme zpracovat obrázek vytištěný nejen laserovou tiskárnou, ale i inkoustovou. Pokud pracujeme opatrně a nepřeháníme to s množstvím laku a lepidla, obrázek se nám nerozmaže.

Plátna - Na vypnuté našepsované malířské plátno přilepíme ubrousek nebo vytržený či vystřižený motiv z ubrousku. Lepíme shora štětcem namočeným v lepidle na decoupage na suché plátno. Nikdy se nepokoušíme ubrousek zažehlit. Pokud nám vzniknou drobné faldíky, vůbec nevadí, v souladu s pastami, které použijeme na vytvoření okrajů plátna, nabude hotové plátno žádaný starobylý vzhled.

Kolem dokola ubrousku naneseme strukturovací pastu, můžeme také kombinovat více různých druhů strukturovacích past. Existují pasty jemné, hrubé, modelovací, ve které můžeme špachtlí vytvářet reliéf, sněhové a praskací. Pasty nanášíme nejlépe špachtlí (vyplatí se pořídit si sadu kvalitních špachtlí), pokud nemáme, můžeme nanášet plastovým nožem, levnou plastovou špachtlí, kuchyňskou stěrkou, ev. tvrdým štětcem nebo houbičkou. Nanesené pasty necháme schnout do druhého dne, spěcháme-li, můžeme si po částečném zaschnutí pomoci fénem (ne horkým). Všechny typy strukturovacích past se dají natírat akrylovými barvami, štětcem i houbičkou. Můžeme také jakoby domalovat barvami podle barev na ubrousku.

Použití praskací pasty:   Kolem ubrousku naneseme špachtlí vrstvu praskací pasty - asi tak 1-4 mm silnou. Zásadou je, že čím vyšší je vrstva pasty, tím máme výraznější praskliny. Naneseme-li příliš tenkou vrstvu, vzniknou nám nevýrazné pavučinkové praskliny. Nanášet musíme velmi rychle, směrem k ubrousku pokud možno do ztracena, protože pokud nám pasta na povrchu zaschne, už nikdy nepopraská. Ihned po nanesení fénujeme horkým fénem do popraskání povrchu. Necháme zaschnout do druhého dne nebo fénujeme do úplného zaschnutí, což je přibližně 20 min.

Poté můžeme začít suchou pastu zatírat akrylovou barvu. Zatíráme houbičkou namočenou ve vodě a vyždímanou - je to proto, abychom nenanesli mnoho barvy a nezatřeli i drobné prasklinky. Po jejím zaschnutí můžeme vetřít do prasklin pomocí papírového kapesníku olejovou barvu, často je  však hezčí nechat praskliny nezatřené.

Praskací pastu můžeme samozřejmě kombinovat s ostatními druhy strukturovacích past. Nejprve naneseme  praskací pastu, vyfénujeme a teprve pak nanášíme ostatní pasty, protože ty naopak nesnesou fénování horkým vzduchem, mohly by se nafouknout.

Samozřejmě se můžete rozhodnout, že na dekoraci plátna nebudete vůbec používat strukturovací pasty a plátno můžete vhodně domalovat či dotupovat.

Pokud se vám zdá našepsované malířské plátno příliš drahé nebo chcete-li si práci se strukturovacími pastami jenom vyzkoušet, můžete použít levnější variantu, a to destičku z MDF materiálu. Také jsou k dostání sololitové desky potažené malířským plátnem.  

Co je 3D decoupage

Při 3D decoupage neboli prostorové decoupage vytváříme plastické motivy, které vystupují z obrázku.

Připravíme si obrázek zažehlením ubrousku, jak jsme si popsali výše, a vybereme si na něm zajímavý motiv, který chceme plasticky zdůraznit. Tento motiv vystřihneme nebo vytrháme ještě jednou, ale o trošku větší (proto je dobré mít více ubrousků od jednoho druhu). Z vylehčené samotvrdnoucí hmoty (nejraději používám Keraplast light) vymodelujeme tvar motivu, ale ten musí být naopak zase o něco menší než původní motiv. Okraje motivu můžeme upravovat nožíkem, a když jsme s ním spokojeni, přilepíme ho lepidlem na decoupage na určené místo. Ještě prsty uhladíme -  aby nám to šlo lépe, můžeme si je navlhčit, potřeme lepidlem a přilepíme vystřižený motivek.

Plastický motiv nesmíme dělat příliš  vysoký, ideální je 5 mm, aby nám schnutím nepopraskal a aby ho horní ubrousek celý pokryl. Stane-li se nám však přece, že mezi ubrousky prosvítá vrstvička bílého Keraplastu, zaretušujeme ji barvou nebo proužečkem ubrousku.

Keraplast se velmi dobře tvaruje a vyschne během 24 hodin. Musíme ho uchovávat v chladničce zabalený do igelitu (ne do mikrotenu) a pokud možno ještě v hermeticky uzavřené nádobce. Během práce všechny zbytečky pečlivě uschováváme do sáčku, vysychá velmi rychle.

Pokud chceme zvýraznit opravdu malé detaily, např. citróny na citroníku, stonky květin, atd., pak požijeme 3D lak, který uzoučkým uzávěrem naneseme na vybrané malé plošky. S obrázkem pak nesmíme hýbat do druhého dne, aby se lak neroztekl. Po vytvrdnutí lak úplně zprůhlední a krásně tyto drobné detaily plasticky zvýrazní.

3D decoupage můžeme použít jak při tvorbě obrázku, tak při dekorování různých předmětů, např. květináčů, kde můžeme plasticky zvýraznit více menších motivků.

Rada: Nezapomínejte štětce po ukončení práce ihned pečlivě vymýt, prodloužíte jejich životnost. Používejte vždy suchý a nemastný štětec, aby se na natírané ploše nenadělaly bublinky. Dvě nepotištěné vrstvy, které stáhnu před lepením z ubrousku, nevyhazuji, ale používám je k vysušování umytých štětců.

Jeden tip navrch:   Ohromným zdrojem nejrůznějších předmětů k dekorování je vedle výtvarných potřeb a internetových Hobby obchodů IKEA. Pro ty z vás, které to nemáte příliš z ruky, vřele doporučuji. Dají se zde koupit nejrůznější dřevěné bedýnky, komody, zrcadla, skřínky na klíče, rámečky, pořadače na časopisy, z pozinkovaného plechu mají spoustu květináčů, kyblíků a konviček. Dají se dekorovat i košíky a prostírání z ratanu. Pro ty, které se zabýváte vitrážovým malováním, je zde také mnoho výborných skleněných předmětů na vitráž jako stvořených. Bude-li to pro vás možné, zajděte!

Úprava rámečků

Pokud máme hezký rámeček z kvalitního dřeva, nemusíme ho příliš upravovat, stačí přetřít bezbarvým nebo lazurovacím lakem. Pokud jsou ve dřevě součky či jiné nezdoby, můžeme natřít Balakrylem. Pro ty, kteří se nespokojí s touto jednoduchou úpravou rámečků, existuje několik efektních technik.

Krakelování

Principem této techniky je, že mezi dvě kontrastní barvy se nanáší krakelovací lak, který způsobí, že horní barva popraská a v trhlinách se odhalí spodní nátěr. Vznikne tak dojem starého popraskaného povrchu.

Rámeček natřeme tmavší akrylovou barvou a necháme uschnout. Poté naneseme krakelovací lak a necháme opět zaschnout. Můžeme si pomoci fénem, ale až když je lak zčásti zaschlý. Následně natřeme světlou akrylovou barvou. To je nejnáročnejší moment. Je třeba pracovat rychle a natírat barvu v dostatečném množství. Nesmíme se štětcem vracet na natřenou plochu, protože praskliny vznikají téměř okamžitě a jakmile bychom se štětcem vrátili na již popraskané místo, praskliny bychom zatřeli. Nejhezčí praskliny se dělají, když krakelovací lak nanášíme jedním směrem a vrchní barvu kolmo na něj.

Velikost prasklin závisí na několika faktorech:  Praskliny jsou tím větší, čím

1.  je silnější vrstva krakelovacího laku
2.  dříve po natření krakelovacím lakem nanášíme horní vrstvu - ale pozor, krakelovací lak už nesmí lepit (nesmíme ale nechat lak přeschnout, po více než 6 hodinách už nám nevznikne ani jedna prasklina)

3.  čím více barvy nanášíme na krakelovací lak - to je nejdůležitější faktor

Hotový rámeček necháme dokonale uschnout a ještě ho můžeme dozdobit. Můžeme ho polepit motivky z ubrousku, které budou ladit s obrázkem. Nechceme-li, aby motivkem prosvítaly praskliny nebo chceme-li ho umístit tak, aby vyčníval přes obrázek, podlepíme ho bílým kartónem (výborně se hodí krabice na dorty) a přilepíme lepidlem na decoupage. Také můžeme pomocí tavné pistole přilepit různé sádrové odlitky, mušle, kamínky, stačí dát průchod fantazii...

Můžeme zvolit také obrácený způsob - rámeček natřít světlou barvou a vrchní vrstvu tmavou, pak budou praskliny světlé. Tady ale nemůžeme dozdobovat ubrousky - nebyly by vidět.

Rada:   Pokud nám vzniknou na hotovém výrobku nepěkné  nenatřené plošky, například v rohu, kde jsme začínali natírat, není třeba zoufat, stačí vzít malý štěteček a zaretušovat použitou barvou. Tam, kde je to opravdu neopravitelné, polepíme motivkem.

Můj tip:   Krakelováním nemusíme upravovat jenom rámečky, ale v zásadě cokoli - prkýnka, květináče, krabice (takto lze z obyčejných krabic od bot vyžebraných v prodejně s obuví vytvořit nádherné krabice na poklady všeho druhu). Pouze musím upozornit, že velké plochy se nedělají dobře, chce to trochu cviku, aby výsledek byl pěkný. Nedaří-li se opravdu, můžeme zkusit vrchní barvu nanášet houbičkou, přičemž též platí zásada jednoho směru a nevracení se zpět. Pokud chceme krakelovat květináč tak, aby prosvítala terakota, je třeba ho nejprve natřít bezbarvým lakem, protože jinak by porézní povrch krakelovací lak vsákl a efektu popraskání bychom se nedočkali. Chceme-li docílit dlouhých táhlých trhlin, nanášíme krakelovací lak i vrchní barvu stejným směrem.   

Patinování

Patinování je další ze způsobů, jak vytvořit dojem starého, jakoby zašlého vzhledu.  Rámeček, který budeme takto upravovat, nejprve natřeme světlou akrylovou barvou, nejlépe bílou nebo krémovou. Na vlastní patinování potřebujeme akrylovou barvu nejlépe s kovovým leskem (stříbrnou, zlatou, měděnou,...), ale hezkého efektu můžeme docílit i jakýmkoli jiným odstínem barvy (např. antické modré). Patinovat budeme proužkem odříznutým z obyčejné molitanové houbičky, který ohneme na polovinu. Abychom se příliš neumazali, můžeme ji držet kolíčkem na prádlo. Houbičku lehce namočíme do barvy, ještě ji několikrát otřeme o plastový tácek nebo kartón, aby na ní zůstalo  jen minimum barvy, a postupně zatíráme do rámečku. Čím méně barvy, tím lépe, aby byl rámeček jenom jakoby zašpiněný, jen tak bude vypadat opravdu "zastarale".

Napatinovaný rámeček můžeme ještě ozdobit. Můžeme koupit ve výtvarných potřebách různé sádrové odlitky, anebo si sami vyrobit drobné detaily, např. lístky, kuličky, atd., ze samotvrdnoucí hmoty, pro tento účel stačí obyčejný nevylehčený Keraplast bílé barvy. Detaily napatinujeme stejným způsobem, některé velmi drobné můžeme i přímo natřít patinovací barvou malým štětečkem, a přilepíme tavnou pistolí na rámeček.

Lístky:   Keraplast vyválíme válečkem na tloušťku asi 3 mm, na vyválenou hmotu položíme předem natrhané listy s výraznou žilnatinou, touto žilnatinou směrem dolů. Válečkem je zatlačíme do hmoty, žilnatina se nám krásně obtiskne a my už jen ostrým nožem vykrájíme a necháme 2-3 dny vyschnout. Lístky se schnutím většinou trochu zkroutí, takže vypadají přirozeně. Jiné detaily, např. motýly, můžeme vytvořit i vykrajovátky na cukroví.

Patinovat můžeme opět i ostatní předměty, které chceme dekorovat. Zdobíme-li květináč a také chceme použít lístky na ozdobu, přilepíme je na květináč ihned po vytvarování, jinak by neměly tvar květináče. Nevyschlé lístečky lepíme lepidlem na decoupage.

Patinování trochu jinak

Touto jednoduchou technikou docílíme, že rámeček vypadá jakoby stářím opotřebovaný a odřený. Hodí se zejména pro umístění do rustikálního prostředí.

Jeden způsob:   Rámeček natřeme světlou akrylovou barvou a necháme důkladně uschnout, nejlépe do druhého dne. Pak ho zlehka přebrousíme skelným papírem, aby se částečně objevila kresba dřeva. Hrany můžeme přebrousit více.

Druhý způsob:    Rámeček natřeme tmavou akrylovou barvou a necháme do druhého dne uschnout. Pak ho přetřeme světlou akrylovou barvou, kterou necháme jen zpola zaschnout. Vezmeme hadřík (podle potřeby ho můžeme navlhčit) a opatrně barvu stíráme tak, aby prosvítala spodní tmavá barva.

Tato úprava je vhodná i pro profilované rámečky. Můžeme však takto upravit i jiné předměty ze dřeva,  jednoduchou truhličkou nebo skřínkou na klíče počínaje a dřevěnou komodou konče.

Strukturování

 

Strukturování provádíme dvěma způsoby - pomocí strukturovací pasty nebo pískováním.

Použití strukturovací pasty: V prodeji jsou dva druhy této pasty, jemná a hrubá. O tom, jaký druh použijeme, se rozhodneme podle toho, jak budeme rámeček dozdobovat. Pokud chceme na rámeček domalovat motiv ubrousku,ev. ještě k tomu nalepit motivky, použijeme raději jemnou pastu, na hrubou strukturu by se nám špatně malovalo. Jestliže budeme rámeček tónovat houbičkou nebo tupovacím štětcem buď celý nebo po okrajích, můžeme si dovolit použít hrubou pastu, výsledek je opravdu efektní.

Postup je celkem jednoduchý. Pastu nanášíme na rámeček špachtlí nebo i kuchyňskou stěrkou. Po nanesení je ale povrch nepěkný, nehotový, proto vezmeme obyčejný kulatý lakýrnický štětec a kolmo na rámeček jemně poklepáváme, až se vytvoří hezký, stejnoměrně zrnitý povrch.  Hotový rámeček necháme do druhého dne vytvrdnout.

Rada:  Strukturovací pasta poměrně rychle tvrdne, bylo by chybou nanést ji na celý rámeček a pak upravovat povrch. Proto vytváříme povrch postupně na každé ze čtyř stran rámečku zvlášť.

Můj tip:  Zajímavé je, zdůrazníme-li strukturovací pastou jenom některá místa rámečku, pokud rámeček domalováváme, např. oblaky, písek na zemi, atd.

Pískování:

Toto je levnější způsob strukturování, avšak s překvapivě pěkným výsledkem. Používáme buď obyčejný vypraný písek, který najemno prosijeme, nebo koupíme např. v IKEA za malý peníz dekorační písek, který je velmi jemný se stejnoměrnými zrnky. Ti, kteří mají do IKEA příliš daleko, mohou se stejným úspěchem použít úplně obyčejnou krupici na vaření.

Rámeček natřeme silnější vrstvou Herkulesu, vložíme do tácku s okraji, vydatně posypeme po celém povrchu pískem a rukama důkladně přimáčkneme. Poté ho zvedneme a nepřilepený písek lehce oklepeme. Chvíli počkáme, aby se písek dobře přilepil, a pak ho jemným štětcem natřeme tekutým průhledným lepidlem - stačí obyčejné kancelářské lepidlo na papír nebo arabská guma. Lepidlem nemusíme šetřit. Necháme vytvrdnout, nejlépe do druhého dne. Můžeme dekorovat domalováním i tónováním, protože jeho struktura je vhodná pro oba způsoby.

Takto můžeme postupovat i s pilinami. Pískovat můžeme i květináče, celé nebo pouze na částech povrchu, které si předem tužkou vyznačíme. Chceme-li docílit výraznějšího efektu, použijeme hobliny, také jsou k dostání dřevěné nugety nebo dekorační písek se zrnky 1-4 mm.  

Horní krakelování

Tato technika je velmi efektní, vytváří se praskliny na světlou akrylovou barvou natřeném rámečku pomocí dvou laků (dále KROK 1 a KROK 2), rámeček vypadá jako by měl lak popraskaný stářím. Zároveň je to ale technika dosti obtížná a je poměrně náročná na čas. Nechci však nikoho odradit, já sama ji stále znovu a znovu zkouším, láká mě to, že nikdy nevím, jaký bude konečný výsledek, přestože mám pocit, že postupuji stále stejně. Ten totiž závisí na různých okolnostech, které nemůžeme mnohdy vůbec ovlivnit. Výsledný efekt však může být velmi zajímavý a stojí to za to zkusit.

Pracuji s lakem značky Pébeo, jehož výsledky se mi jeví nejlepší, u laků jiné značky může být postup mírně odlišný, hlavní zásady by však měly být stejné.

Na rámeček natřený bílou nebo krémovou akrylovou barvou naneseme KROK 1. Tato vrstva by měla být hodně silná a měla by schnout zhruba 4 hod. Protože může být obtížné nanést silnou vrstvu rovnoměrně, je výhodné nanést KROK 1 ve dvou vrstvách, každá schne asi 2 hod. Čas se může lišit podle podmínek (teplota, vlhkost vzduchu),ale důležité je, že tento nátěr před nanášením KROKU 2 nesmí lepit! Vrstva KROKU 1 zůstane poměrně měkká, avšak nesmí na ní zůstat žádné vlhké místo, jinak nám tam nakonec vzniknou "rozpatlané" skvrny. Důležité je také, aby byl lak nanesený opravdu po celé ploše rámečku.

Poté naneseme KROK 2 a na rozdíl od KROKU 1 by to mělo být jenom jedním směrem. Nanášíme pouze jednu vrstvu, která nemusí být tak silná jako u KROKU 1, ale nutná zásada je, že musí být nanesena naprosto rovnoměrně bez vynechaných míst, ta by nám pak při zatírání olejové barvy nadělala pěknou paseku. Proto vždy, když rámeček natřu KROKEM 2, dám si ho proti očím a zkontroluji, jestli mi lak tvoří dokonalou hladinu. Když objevím nějaké vynechané místečko, ještě ho spravím trochou laku.

Když naneseme KROK 2, netrvá dlouho a začnou na rámečku vznikat praskliny. Chceme-li praskliny menší, necháme ho dopraskat do konce - trvá to přibližně 1/2 hodiny. Poté zatřeme prstem do celé plochy rámečku olejovou barvu v tubě (odstín Umbra). Papírovou utěrkou nebo kapesníčkem barvu setřeme a tím se nám objeví tmavé praskliny. Utíráme tak dlouho, dokud nezůstane papír bílý. Chceme-li raději větší praskliny, "číháme" u rámečku a opatrně zatíráme Umbrou hned, jak se objeví nějaké popraskané místo a ihned utíráme utěrkou. Tím zatřeme největší praskliny, ono to pak ještě dopraská, ale tyto drobné praskliny nebudou vidět, protože v nich nebude barva. Pozor při zatírání - nedřít! Mohli bychom si to snadno celé  zkazit.

Varuji před urychlováním schnutí jednotlivých vrstev na topení nebo fénem. Jednou jsem to zkusila a vznikla mi místo hezkých, rozumně velkých trhlinek nepopsatelná pavučina droboučkých prasklinek.

Pokud chceme ozdobit rámeček motivky z ubrousku, je třeba je nalepit před krakelováním, aby šly praskliny i přes ubrousek. Ale raději to příliš nepřehánějme, protože shora krakelovaný rámeček je velmi zdobný sám o sobě.

Na závěr není od věci specielně při této technice rámeček přelakovat olejovým lakem, protože takto upravený povrch je poměrně choulostivý. Povrch je vždy lesklý, pokud o to nestojíte, stačí přelakovat matným olejovým lakem.

Můj tip:   Nenechte se odradit eventuálními počátečními neúspěchy, když vytrváte a budete zkoušet optimální způsob postupu, určitě budete odměněni originálními výsledky. Pokud už nějaký ten rámeček nenapravitelně zkazíte, nezoufejte - patlanina, kterou vyrobíte, se dá smýt houbičkou namočenou v teplé vodě a následně ředidlem S6006. A můžete začít celý postup znovu.

Rada:   Horní krakelování nemusíte používat pouze na rámeček, ale i na prkýnko, dlaždici, podnos,... ale vždy by to měla být rovná plocha. Samozřejmě se dá krakelovat i přes ubrousek, ale len by měl být přilepený štětcem, nikoli zažehlený. Docela hezké je nalepit motiv a po nakrakelování zatřít Umbru pouze kolem tohoto motivu. Nepokoušejte se však takto upravovat květináč! Silná vrstva KROKU 1 nemá šanci se na něm udržet,  stekla by vám  dolů.  

Tupování

Tupování je velmi jednoduchá technika s pěkným výsledkem. Nutností však je pořídit si tupovací štětec (k dostání v každých výtvarných potřebách, snad i ve větším papírnictví). Doporučuji jako univerzální velikost č.4. Nechce-li se vám investovat do tupovacího štětce, můžete to zkusit ohnutým proužkem houbičky, ale časem sami přijdete na to, že štětcem se docílí lepšího výsledku.

Základem je vybrat pro obrázek vhodný ubrousek, který má pozadí jakoby složené z více odstínů barev. které vzájemně ladí a přecházejí jedna do druhé. A tak budeme také postupovat při tupování rámečku.

Rámeček nejprve natřeme světlou akrylovou barvou, nejlépe bílou či krémovou, podle toho, jak budeme rámeček barevně ladit. Vybereme několik vhodných barev, které k tupování použijeme, a naneseme si je na nějaké víčko nebo malý tácek, od každé barvy malé množství. Tupovací štětec namáčený v jednotlivých barvách budeme podle pozadí obrázku postupně otiskovat (poťukávat) kolmo na rámeček tak, aby se barvy částečně vzájemně mísily, ale byly přitom vidět jednotlivé otisky štětce. Štětec musíme před otisknutím na rámeček otřít o nějaký plastový talířek, aby na něm nebylo mnoho barvy. Řídíme se citem, aby barvy přiměřeně splynuly v souvislý povrch a přitom aby jednotlivé barvy nezanikly.

Rada:  Tato technika se poměrně obtížně popisuje, aby to bylo dostatečně názorné, ale podívejte se do galerie, vzhled hotového obrázku mnohé napoví.  

Zdobení ubrousky

Je to zábavná technika, kdy můžeme dát průchod své fantazii a výsledek je úžasný. Na sololak zažehlíme ubrousek obvyklým způsobem. Rámeček nejprve natřeme světlou barvou, bílou nebo krémovou. Pak polepujeme souvisle rámeček motivy ubrousku tak, aby obrázek jakoby plynule pokračoval přes rámeček a tvořil s ním jeden celek.

Poměrně jednoduché je to, máme-li motiv přes celý ubrousek. Ale lze použít i ubrousek s motivem pouze na 1/4 ubrousku, tady si musíme pomoci tak, že některé motivy vystříháme nebo vytrháme a opakujeme je na rámečku (vděčné jsou stromy, keře, květiny, motivy krajiny...) Výhodné je motivy vytrhávat, protože přilepením okraje dokonale splynou s podkladem. Postupujeme tak, abychom vytvořili na rámečku souvislý konkrétní obraz.

Velmi často však nevystačíme jen s nalepením ubrousků,  některá místa musíme domalovat. Pořídíme si malý štěteček (nejlépe č.1-3) a můžeme začít. Nemusíme z toho mít strach, spíše než o malování nějakých tvarů jde o spojení či sjednocení motivků vytrhaných z ubrousku, často vystačíme s barevnými skvrnkami nebo čárkami. Časem se určitě vypracujeme do té míry, že budeme schopni domalovat i jednoduché detaily, např. cestu, vlny moře, oblohu, atd. Skoro nutné je domalování, nepodaří-li se nám spojit motivy ubrousku neznatelně, tady si musíme pomoci štětcem. Spojujeme-li zelené rostliny - keře, trávu, koruny stromů, s výhodou použijeme tupovací štětec.  

Dříve než se pustíte do jakékoli úpravy rámečku, mějte na paměti, že v prodeji jsou rámečky více či méně kvalitní, proto rozhodně není od věci nejprve rámeček přebrousit zeleným skelným papírem, spíše jemnějším než hrubým.