Malování na hedvábí - techniky

Prvním krokem u práce s hedvábím (platí pro metráž) je ho vyprat, aby se zbavilo všech ošetřujících látek. Pereme ho jen v mýdlové vodě, nepřidáváme aviváž. Jemně vymačkáme, necháme uschnout a vyžehlíme.

U většiny technik je nejdůležitější správné napnutí hedvábí na rámu. Na málo vypnutém hedvábí nám barvy budou stékat, u příliš napnutého hrozí jeho poškození.

Jak tedy správně napnout hedvábí?

Nejdříve si sestavíme rám a pokud ho používáme poprvé a rozhodneme se napínat pomocí napínáčků, tak ho ještě oblepíme průhlednou lepenkou.

Teď záleží jakým způsobem chceme hedvábí vypnout. Zkoušela jsem jich více, tak je tady popíšu. Pracovat budu už s hotovým šátkem, protože má obroubené okraje.

• napínání pomocí napínáčků - šátek připneme napřed v rozích. Napínáčky připichujeme pod úhlem, ne kolmo, aby se barva rozpila i pod hlavičku. Potom si vyberu jednu stranu a v cca 5cm odstupech připnu další napínáčky. Dále stejným způsoben napnu stranu protější, ale pozor na to, aby napínáčky nestáli proti sobě. Je lepší je trochu posunout jinak nám na hedvábí budou vznikat nepěkné čáry. Totéž uděláme se zbývajícíma dvěmi protějšími stranami.
• napínání pomocí žabek – na gumičky si navleču žabky a ty potom navleču na rám. Dám do každého rohu jednu, tak aby gumička byla na obou laťkách, které tvoří roh. Potom na každou laťku navleču gumičky zase asi v 5 cm odstupech. Teď už je postup práce stejný. Šátek napřed přichytím v rozích a potom vždy dvě protější strany. Žabku na šátek nepřichytávám celou, ale jen asi polovinu. S drápky jsem se nesetkala ani na kurzech, asi pro jejich vyšší cenu, ale v knihách jsem se dočetla, že se přichytává zespodu, je to vlastně taková vidlička.

Správně napnuté hedvábí by mělo být pod lehkým dotek prstu pevné a neprověšené.

Máme připravené pomůcky a napnuté hedvábí, odstřihneme z něj před malováním všechny cedulky, a tak se můžeme pustit do samotného malování. Také je dobré mít už v hlavě nějaký nápad.

Akvarelová technika – zapouštění barev

Tato technika je nejlehčí a na většině kurzů se s ní začíná. Vyzkoušíte si na ní jak pracovat s barvami, jak se barvy chovají ve vlhkém prostředí a suché dílo se pak dá lehce domalovat konturou.

Nejprve si celý šátek namočíme vodou a necháme lehce oschnout. Pozor na to, že příliš mokré hedvábí se povolí a už nebude tak pěkně napnuté a hrozí že se prověsí a bude se dotýkat stolu, takže vlhčit raději méně. Mezitím si na paletku připravíme jednotlivé barvy, postačí 2-3. No a potom už se můžeme pustit do díla. Jednou barvou uděláme několik tahů po celém šátku, štětec vyperu a druhou a třetí barvou pokryjeme celý šátek. Mezi jednotlivými tahy lze nechávat malé mezery, barvy tam budou mít pastelový odstín a moc se mezi sebou nebudou míchat, budou se jen rozpíjet do bílého prostoru, nebo tahy děláme těsně vedle sebe a barvy se budou míchat mezi sebou. Záleží na tom co má být výsledek. Pokud máme možnost si dílo někde nechat v klidu uschnout, je to lepší, protože barvy se pořád budou rozpíjet a vzniknou tak velmi jemné přechody. Pokud hned dílo vyfénujeme přechody budou ostřejší a barvy nebudou tolik rozpité.

Mokré dílo ještě můžeme upravit. Některé odstíny lze zesvětlit vodou a nebo naopak ztmavit přidáním trochy barvy. Pokud tohle uděláme na už částečně zaschlém povrchu, tak nám vzniknou ostré okraje. Nezkoušejte ale opravovat už jednou zaschlé barvy, protože výsledek bude působit nepěkně.

Konturová technika

Tahle technika vyžaduje určitou zručnost, ale díla dostávají konkrétní podobu a můžeme si přitom vyhrát s celou řadou detailů.

Celý motiv si napřed na hedvábí předkreslíme fantomovým fixem. Na ubrousku si vyzkoušíme pár tahů, abychom věděli jak moc tlačit na tubu aby linka vypadala plynule. Na tubu příliš netlačíme, protože by linka byla moc silná a celkově by šátek působil těžce. Na druhou stranu linka musí být dostatečně silná, aby po zaschnutí splynula s hedvábím a na dotek byla příjemná, ne gumová. Pro kontrolu se na hotové dílo podíváme zespodu proti světlu. Linka musí být bez sebemenších přerušování. Pokud se nám někde linka přerušila, opravíme ji. Počkáme až kontura úplně zaschne nebo si můžeme pomoci fénem.

A teď se můžeme pustit do vybarvování jednotlivých ploch. Jsou to vlastně takové omalovánky. U větších ploch doporučuji hedvábí napřed zase navlhčit jako u akvarelové techniky. Zamezíme tím zasychání barev a vzniku ošklivých okrajů.

Stínování

Hodí se spíše pro menší plochy a chce to velkou trpělivost. Já sama s ním také ještě bojuji, ale někdy už to vypadá podle mých představ.

Jak tedy na to? Štětec dostatečně namočíme do barvy a u nějakého okraje uděláme linku. Tloušťku volíme podle velikosti stínovaného obrazce. Potom štětec vypláchneme a utřeme do suchého hadru. A teď už vlastně jen roztíráme barvu z linky a přitom otíráme štětec do hadru, abychom z šátku ubírali barvu. Výsledkem by měl být stínovaný obrazec od nejtmavší do nejsvětlejší barvy.

Solná technika

Sůl na sebe váže vodu a této vlastnosti využíváme u solné techniky. Pro její lepší výsledek se více hodí tmavé barvy, ale samozřejmě ji můžeme použít i pro barvy světlejší.
Na vlhké hedvábí (což je důležité) rozsypeme libovolně nebo do nějakých obrazců zrnka soli. Teď můžeme pozorovat jak vznikají jednotlivé mramorové plochy, přidávat a nebo ubírat zrnka soli a tím dotvářet výsledný efekt. Necháme pořádně zaschnout, po chvíli si opět můžeme pomoci fénem, ale tím tento proces urychlíme. Proto je lepší nechat šátek volně prosychat alespoň 30 minut a potom teprve dosušit fénem. Zrnka soli necháme ještě pořádně uschnout a můžeme si je uschovat na další použití. To má potom výhodu v tom, že v místě položení obarveného zrnka vznikne barevná tečka a okolo ní mramorovaná plocha.

Podle velikosti solných zrnek nám vznikají různé obrazce. Kuchyňská sůl hrubá do mlýnku dělá obrazce větší, mletá jemnou strukturu. Sůl do myčky má zrnka největší a tím pádem i největší obrazce.

Batikování

Hedvábí lze samozřejmě také batikovat. Protože barvičky na hedvábí jsou docela drahé (oproti barvám na bavlnu) je postup batiky oproti klasickému mírně modifikován.
Hedvábí si navlhčíme a posléze zmuchláme. Poté štětcem s barvou děláme tečky či čáry po povrchu "muchlaniny" a necháváme barvu vsáknout dovnitř. Proces barvení tím lze mírně ovlivnit a hlavně nespotřebujeme tolik drahocenných barev. Po dokončení barvení necháme uschnout a až poté rozbalíme.

Tohle jsou zatím všechny techniky, které zatím umím. A když se mezi sebou zkombinují dají se získat zajímavá díla. Určitě mám v plánu zajít na nějaký z kurzů malování na hedvábí pro pokročilé a naučit se zase něco nového. A až to budu mít vyzkoušené tak vám o tom napíšu.

Údržba hedvábí

Každý šátek před prvním praním zažehlím. Žehličku nastavím na bavlnu a žehlím přes staré čisté prostěradlo minimálně 5 minut. Potom se dá šátek prát v ruce na 40°C, používám šampon a nakonec vymáchám v aviváži. Šátek neždímám kroucením, ale jen vymačkám a nechám viset. Po praní už se žehlí žehličkou nastavenou na hedvábí a konturované věci vždy přes plátno, aby se kontura nepřilepila na hedvábí.